Rakovina není nemoc.
Je to jen a jen symptom.
Toto prohlášení vždycky rozpálí lékaře klasické bílé medicíny do běla.
Nedokážou totiž pochopit, že rakovina je jen symptom dlouhodobě neřešených problémů. Většinou kaskády neřešených trablů a traumat, které většina z nás uzamkne hluboce do podvědomí.
A pak se jenom diví.
Co že nám to naše tělo vysílá za signály, které pociťujeme jako symptomy (nemoci).
Většinou to není nic jiného než informace o právě probíhajícím očistném a sebe uzdravovacím procesu našeho těla, který mylně považujeme za nemoc.
K naší škodě těmto signálům našeho těla většinou nevěnujeme téměř žádnou pozornost a nejlépe tyto signály tlumíme různými chemickými přípravky (léky).
Přesně tak jak nám doporučili "lapači symptomů" a.k.a. lékaři alopatické medicíny, se zaměřujeme právě na symptomy a ne na pravé příčiny našich problémů.
A pak se jenom divíme, že to léčení (většinou) nikam nevede.
Nemoci se vracejí, stávají se chronickými s vyvrcholením celého toho martýria, kterým je recidiva (navrácení se) diagnózy rakovina.
Anebo je tu také druhá cesta.
Já ji nazývám cesta uzdravení z rakoviny.
Začíná u hlubokého pochopení příčin (ne)moci a následném zakomponování potřebných změn do každodenního života.
Na obou úrovních těla hmotného i nehmotného (Duše).
A pak se dějí zázraky, tak těm dějům většinou říkají nevědomí lidé vč. většiny lékařů.
Jedním z těchto tzv. zázraků je fenomén Spontánního uzdravení.
Lékařů nebo učených vědců se na něj raději neptejte, nic se totiž nedozvíte, ledaže by Vám sdělili informaci, že jej ještě za celou svoji dlouhou kariéru nezažili.
Jak by mohli, když v něj nevěří, neznají jej a celou svoji pozornost zaměřují jen a výhradně na nemoc.
Potom se tedy naskýtá základní otázka, na co se zaměřit:
- Na symptomy a nekonečné léčení anebo ...
- Na pochopení příčin tzv. nemocí a cestu uzdravení.
Toť kruciální otázka na které stojí celý náš život.
Výběr je samozřejmě na nás.
Poslechněte si epizodu č. 64 podcastu Moje cesta na téma - Spontánní uzdravení z rakoviny, co to znamená a jak jej dosáhnout v normálním životě.
